|
|
|||
|---|---|---|---|
| Horská cyklistika | Sjíždění řek | Rafting | Jachting |
| Zážitkové pobyty u moře | Potápění | Dětský vodácký tábor | Kontakt |
zve děti a mládež na
vodácký tábor
NÁVRAT NA ŘEKU BEROUNKU
KDY: 11.8. – 18.8. 2012
PRO KOHO: děti 8-16let (po dohodě možno i mladší), pouze plavci
CENA: 2 950 Kč zahrnuje dopravu, ubytování, stravování, vodácké vybavení-lodě, vesty, barely apod., pedagogický dozor, pojištění odpovědnosti)
Pro děti, které se nebojí dobrodružství, spaní pod stanem v přírodě a vody.
Děti se s námi naučí zásadám pobytu v přírodě, potřebné dovednosti pro ovládání lodě a sjíždění řeky a v neposlední řadě tradice českého vodáctví. Samozřejmě si užijeme i mnoho pohody a legrace, která se dá zažít pouze na vodě mezi vodáky. Děti čeká celotáborová hra, mnoho soutěží a nevšedních zážitků, jako je spaní na hradě,
Řeku Berounku jsme vybrali z toho důvodu, že je vždy splavná a hlavně vhodná pro začínající vodáky. Protéká malebným krajem Oty Pavla a je zde i mnoho historických památek, které navštívíme. Splouváme úsek Chrást u Plzně - Zbečno.
Všichni vedoucí mají mnohaleté zkušenosti s dětmi i vodáckými tábory, samozřejmostí je i přítomnost zdravotníka po celou dobu pobytu.
Vedoucí tábora: Nicola
 |
 |
 |
 |
 |
 |
V dopoledních hodinách sraz na později určeném místě a odjezd vlakem z Hlavního nádraží směr Chrást u Plzně. Tam na nás bude buď čekat odvoz a nebo se projdeme 3km do tábořiště "U Dolanského mostu". To bude naším domovem pro dnešní noc. Po postavení stanů a vůbec připravení tábořiště se můžeme jít vykoupat či si zahrát nějaké hry. Kluci zajdou pro dřevo na oheň a holky zatím připraví pod dohledem kuchaře večeři. Po večeři si všichni sedneme k ohni, vzájemně se představíme (pokud to ještě bude třeba :-)) a přiblížíme si plán celého našeho putování. A samozřejmě i táborový řád. Do večerky budeme mít čas na povídání a hraní na kytaru či jiné nástroje. A pak hurá na kutě.
Ráno první vstane služba, určená předešlý den, a připraví snídani pro ostatní. Pak se pomalu začneme balit. Mezi tím nám přivezou lodě a vybavení, tudíž oblečení už budeme poctivě skládat do barelů. Dnes nás čeká jen kratší etapa, proto budeme mít dostatek času na vyzkoušení posádek. Teď jen pokřtít řeku, přivítat se s Čochtánkem a můžeme vyplout směr tábořiště "U Přívozu". Cestu nám zkříží dva jezy, Telín a u Valentovského mlýna. Jez Telín by měl být sjízdný, v případě že nebudou podmínky, lodě přeneseme. Druhý jez budeme přenášet skoro určitě. A odtud už jen kousek do našeho dnešního tábořiště. Pravděpodobně někde cestou zastavíme na sváču, pokud jí nestihneme ještě v Dolanech. Po příjezdu do Nadryb si postavíme stany a služba připraví něco malého k zakousnutí. Vedoucí a praktikanti vymyslí kvalitní a zábavné hry. Večerní program je jako vždy, večeře a sezení u ohýnku. Kdo bude po první etapě fyzicky vyčerpán, může si jít lehnout dříve a nabrat síly do dalšího dne.
Po snídani a zabalení všech věcí vyplouváme na naší druhou etapu. Dnes to bude trochu delší, tak snad to všichni zvládneme. Hned za 3km máme první nesjízdný jez u obce Darová. Rychle lodě přeneseme a jedem dál. Čeká nás mírně peřejnatý úsek zakončený lehce sjízdným jezem u Kacéřovského mlýna. Pak plujeme přes první "nekonečný volej" (stojatou vodu :-)), kterými je Berounka proslulá. Vodu zadržuje další z jezů, u Žižkovského mlýna. Bohužel opět nesjízdný, takže přenášíme. Můžeme si zde třeba dát svačinu. Po několika kilometrech nám věž zříceniny hradu Libštejn hlásí další, dnes konečně poslední, jez. Bohužel opět přenášíme, ale budiž nám útěchou, že už jsme téměř na místě! Za mírnou zatáčkou už vidíme kemp Kobylka. Po založení tábořiště a jídle si něco zahrajeme nebo se můžeme vydat na malý výlet na Libštejn. Po tradičním večerním programu se odebíráme spát.
Ranní vstávání je pro většinu z nás peklo, ale musíme se vydat dál. Po snídani, sbalení stanů a vybavení vyrážíme na další etapu našeho putování. Cestou budeme míjet pár tradičních vodáckých hospůdek, tak si někde dáme sváču a limču. Jako první nás láká ta hned kousek pod kempem, ve vesnici Liblín. Ale vzhledem k tomu že jsme před chvílí vypluli... Přejedeme nízký stupeň a stojatá voda nás upozorní na blížící se jez u Liblínského mlýna. Po pravé straně by se měl dát sjet, tak uvidíme. Řeka se opět začíná zužovat a tvoří mírné peřeje. Míjíme kemp a občerstvovnu "Na Rakoluské Rybárně", zde můžeme zastavit a doplnit energii. Následuje jez u Krašovského mlýna, podle okolností a stavu vody se rozhodneme zda se bude přenášet nebo splouvat. A pak se už před námi otevírá výhled na zříceninu Krašov. Zde můžeme zastavit a jít se podívat na hrad, záleží na čase a zájmu účastníků. Odtud už jen kousek do tábořiště "U Potůčků". Vytáhneme lodě, háčkové je vyčistí a uloží, postavíme tábor a dáme si něco k snědku. Poté opět hry, soutěže a příprava večeře. Místní kiosek či hospůdka bývá oblíbenou trampskou základnou, často se zde večer hraje na kytary. Pokud tomu bude tak i tentokrát, můžeme jít poslouchat a také si zazpívat.
Po budíčku a vydatné snídani zbouráme tábor a s úsměvem na tváři (jak jinak :-P) nasedáme do lodí. Dnes nás čeká poslední etapa před volným dnem. Kousek za tábořištěm je první jez dnešního dne, naštěstí sjízdný (za dobrého stavu, samozřejmě). Bohužel u většiny dalších jezů už takové štěstí mít nebudeme. Další jez se nám zanedlouho ohlásí stojící vodou a hučením. Tento jez pod obcí Zvíkovec musíme přenést. Míjíme jednu z občerstvoven. Pak už pomalu vplouváme do CHKO Křivoklátsko, kolem nás se rozprostírají krásné smíšené a listnaté lesy. Už to přestává být vtipné, ale je tu další jez, u Kočkova mlýna. Snad se bude dát sjet. A pak už...další kus" nekonečného voleje" :-(! Až k jezu, který je už jen kousek od našeho dnešního tábořiště. Kusy rozsekaných lodí pod jezem pro nás pravděpodobně budou dostatečným varováním, abychom se nepokoušeli sjíždět a radši poraženecky lodě přenesli. Za zatáčkou už vidíme tábořiště, tak "zakotvíme" a půjdeme se utábořit. Skryje je jedno z nejhezčích míst na Berouce, ale to uvidíme ten další den, který máme celý volný. Bude spousta času, třeba na hledání trilobitů v místních skalách. A kdo ví, třeba bude i nějaké překvapení ;-)...
Jak krásně se vstává do volného dne!! Budíček bude o chvíli později, dneska se přece nikam nespěchá. Až se všichni vyhrabou ze stanů a nasnídají obujeme turistické botky a vydáme se na túru směr Skryjská jezírka. Tady si dáme sváču a můžeme se malinko pocachtat. Mezi tím nám jeden s vedoucích snad připraví chutný oběd, abychom se mohli pěkně nadlábnout až přijdeme utahaní a vyhladovělí zpět. Odpoledne si dáme trochu volnější, hry, koupání a podobné zlotřilosti. Soutěž o největšího "trpaslíka" to jistí. Kdo bude chtít, může se chopit kladívka a vydat se do skryjských skal na trilobity. Jak nadchází večer, blíží se jedno překvapení...no ale to sem psát přece nebudu. Společnými silami vyrobíme něco k večeři a pak se uvidí :-).
Ráno budeme ještě pravděpodobně plni dojmů z předešlého večera, ale vydat se dál prostě musíme. I když můžeme trochu později, jelikož nás nečeká moc dlouhá etapa. Tak naskáčeme do lodí a čile odrazíme od břehu. Jako první nás zaujme zřícenina hradu Týřov, tyčící se vysoko nad řekou. V těchto místech řeka teče poměrně rychle, tak si aspoň chvíli snad odpočineme od pádlování. Další cesta nás konečně zavede do míst Oty Pavla, konkrétně do známé hospůdky u Rozvědčíka. Zastavit prostě musíme, kdo nebyl U Rozvědčíka, jako by nebyl na Berounce. Možná si dáme i něco dobrého, ale vzhledem k tomu že tu bývá neustále narváno...uvidíme. Po chvíli plavby míjíme přívoz "V Luhu". Ano, ten přívoz pana Proška z filmu Smrt krásných srnců. Jez u Nezabudického mlýna, který nás teď čeká, je na několika místech protržený a sjízdný i pro začátečníky. Rychlejší proud pod jezem nás dovede až do našeho dnešního nocoviště, kempu Bránov. Zde si opět vybalíme stany a všechno potřebné k životu. Služba vyrobí něco k jídlu, najíme se a něco si zahrajeme. Večerní program bude jako vždy.
Před sebou máme poslední etapu, což je všem určitě hrozně líto. Po nezbytném zabalení všech věcí nás čeká poslední nesedání do lodí. Ach, ta melancholie. Vítá nás stojatá voda, znamení, že se blíží další z jezů. Ten v Roztokách je vysoký a naprosto nesjízdný. Ale je to náš úplně poslední!! Míjíme několik přírodních rezervací a chatových osad, okolí je zde krásné. Akorát ta voda neteče :-(. Proplujeme pár meandrů a za chvíli se před námi otevírá krásný výhled na vesnici Zbečno. A jestlipak víte co nás čeká? Samozřejmě závěrečné cvakání, tak do toho!! Nikdo nesmí zůstat ušetřen, všichni jsme pěkně zmáchaní. Vytáhneme lodě, vysušíme je a jdeme si vyndat věci z barelů, které musíme dnes spolu s loděmi a ostatním vybavením vrátit. Když se nám tohle všechno podaří stihnout v rozumném čase, ještě si zahrajeme hru "Jak dědeček měnil až vyměnil". Pak nás čeká příprava závěrečného večera, na který se přece nezapomíná. Rozděláme oheň, připravíme grill a všichni se sesednem kolem ohně. Vyhlásí se soutěže a vůbec všechno. Prostě si užijeme poslední večer s kamarády, tak jak to má být. Večerka dnes není a kdo chce, může spát pod širákem.
K snídani dojíme zbytky proviantu, co nesníme, to si rozebereme. Rozloučíme se s řekou, naházíme věci do auta a vyrazíme na nádraží. Vlakem dojedeme do Roztok u Křivoklátu a zajdeme se podívat na hrad, abychom byli aspoň trochu kulturně vzdělaní. Cestou tam nebo zpět si někde dáme oběd. Z Křivoklátu pojedeme už rovnou vlakem domů. Návrat v odpoledních hodinách, na stejné místo odkud se odjíždělo.
 |
|
Přihláška |